NAVZDORY BÁSNÍK ZPÍVÁ

Já plynu krajinou
a oči se mi točí
měsíc svítí do peřejí
to mne obrazy hřejí
srdce mi hoří
za obzorem
svět se noří
vítr vane kolem
duše letí
zapal svíčku v chrámu
na koštěti
popadni svoji dámu
uprostřed horizontu
blesky syčí
všude je plno iontů
kapky se brání pádu
poletují
v nekonečném řádu
na moři lidi plují
a mne se zdá
že na nebi vyšla hvězda
komu svítí?
Chytni se šance brachu
vlku výti
dopřej si trochu strachu
každý má mámení
sobě si těžko soudcem
osud tě odmění
morušovým bourcem

Plachty se napínají
tak jako v kriminálce
ledovce tají
to volám sliby dálce
odpusť mi chyby
já letím na drakovi
to se mi líbí
jak oheň kuje kovy
jsem samá elegance
to můj čas tanci tance

Přes cestu běží liška
stav se mně mění
není to snění
sedím jak tichá myška
když se děje plno dění
dej si sousto
a odhoď kosti paže
je mi tu ouzko
když se na smysl táže
když slyším zpívat ptáka
v kleci
to ježek v hlavolamu
chce stéci
prostou pravdu k ránu
jsem tvoje žihadlo
co bodá do iluzí
rybáře napadlo
v potoce žijí pstruzi

Sázím tě v květináči
semeno roste z vody
z cibule je mi k pláči
přes řeku vedou brody

To se mi stává
k ránu
že slyším vlnobití
otevři se mno ubránu
já lovím v plné síti
když plynu krajinou
slunce na hory svítí
a sčítám chutě
všech kontinentů
na cestu zvu tě
pobírám plnou rentu
kdosi se na mne dívá
navzdory básník zpívá

DÝCHÁME ŽIVOT
R1 
Život dýcháme
lásku děláme
štěstí vítáme
Život dýcháme

R2
Život dýcháme
Dýcháme život

Bílé mraky plynou po obloze
vítr žene vlny v dál
kolem naší lodi bouří moře
jakoby si osud hrál